Vladan Hejnic je mužem mnoha tváří s pevně danými hodnotami a s citem pro to, co dnešní společnost nejvíce potřebuje. Navzdory svému nabitému programu souhlasil s rozhovorem, ve kterém zaznělo spoustu inspirativních myšlenek. Vladan je investor, zakladatel a manažer několika firem v oblasti e-commerce a digitálního marketingu. Jako úspěšný podnikatel s dlouholetou praxí ve vedení firem a rozvoji digitálních produktů je aktivní i ve filantropii a podporuje také projekt, jakým je naše nezisková organizace Kamdu. Co je podle něj a nejlepší investicí? Jaké chyby má současný vzdělávací systém v České republice? V čem nám pomohou naše vlastní chyby? To už se dočtete v našem exkluzivním rozhovoru!
Říkáváte o sobě, že jste filantrop. Kdy jste si poprvé uvědomil, že chcete být víc než „jen úspěšný podnikatel“ pro svůj zisk, ale že chcete skutečně pomáhat?
Touhu pomáhat lidem jsem měl odjakživa. Pořád jsem něco organizoval a rád přiložil ruku k dílu – pro rodiče to bylo někdy až otravné. Zlom přišel ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že jsem dospěl k určitému finančnímu zisku a více už nepotřebuji. Začal jsem přemýšlet nad tím, proč vlastně člověk ty peníze vydělává. Došlo mi, že jsem úspěchu nedosáhl jen díky vlastní píli a schopnostem, ale také díky lidem kolem sebe a celé společnosti, která mi umožnila dokázat spoustu věcí. Mám vnitřní potřebu se o úspěch podělit. Vždyť k čemu by to jinak všechno bylo?
Co je podle vás tou nejlepší investicí do společnosti?
Nejlepší je investovat do vzdělání a do zdraví.
Jak jste se poprvé dozvěděl o Kamdu a co vás na tomto projektu zaujalo?
V určité fázi života jsem se rozhodl začít vracet společnosti to, co jsem získal. Chtěl jsem investovat do vzdělání, především do mladých lidí. Právě oni jsou budoucností – lepší verzí nás samotných. Před dvěma lety jsem si dělal analýzu organizací, které se tomuto tématu u nás věnují. Hledal jsem lokální projekt zaměřený na české mladé lidi. A tak jsem i díky doporučení svého kamaráda Pavla Železného našel Kamdu.
V čem je Kamdu jiné než ostatní neziskovky?
Kamdu má jedinečný a funkční způsob, jak školákům, resp. studentům ukazovat reálné pracovní prostředí. Funguje na principu, že Inspirátor si vezme 10–12 mladých lidí třeba k sobě do firmy a během tří až čtyř hodin s nimi vede otevřenou diskusi o své cestě, překážkách, rozhodnutích i budoucnosti práce – včetně dopadu umělé inteligence. Zároveň se nám podařilo Kamdu profesionalizovat. Organizace má jasnou strukturu, procesy a skvělý tým. Díky tomu funguje efektivně, což v neziskovém sektoru nebývá pravidlem.
Jak byste třemi slovy popsal hodnoty Kamdu?
Lidskost, odpovědnost a respekt – respektujeme, odkud mladí lidé přicházejí a s čím mohou pracovat. Pomáháme jim najít jejich vlastní cestu, ne jim přímo říkat, kam mají jít.
Jak si představujete budoucnost této spolupráce?
Cílem je vybudovat z Kamdu organizaci, která bude v horizontu příštích tří až pěti let pomáhat desetitisícům mladých lidí ročně. Chceme být klíčovým hráčem v této oblasti a doplňovat to, co školy nenabízí. V současnosti testujeme obchodní model, který nebude závislý na dotacích, ale na spolupráci se stovkami firem, které si tímto způsobem vychovávají budoucí kolegy i zákazníky.
Existuje nějaké poselství, které byste rád vzkázal mladým lidem, kteří si nejsou jistí svým směrem?
Zkoušejte věci, dělejte chyby a učte se z nich. Svět potřebuje aktivní a kriticky přemýšlející lidi. Komunikujte spolu osobně, diskutujte, zajímejte se o dění kolem sebe. Snažte se věci zlepšovat, hledat v nich smysl. Radujte se z úspěchů a naučte se sami sebe ocenit.
Kdybyste měl popsat svůj podnikatelský příběh jako cestu z bodu A do bodu B, co byl ten nejdůležitější „rozcestník“, který vás nasměroval k úspěchu?
Nevidím jeden konkrétní milník. Vždy to bylo o nastavení mysli, píli a houževnatosti. O povaze. Samozřejmě hraje roli i štěstí, ale to přichází jen tehdy, když děláte správné věci. Odjakživa jsem měl silnou představivost – dnes tomu říkám „ideální scéna“. Dokážu si představit, jak věci mají fungovat, jakou mají mít atmosféru i konkrétní parametry. Měl jsem v životě velké štěstí na lidi. Věřím, že to, co vyzařujete, se vám vrací.
Co je podle vás ta nejdůležitější věc, kterou se člověk o byznysu a penězích ve škole nenaučí, ale v realitě bez ní nepřežije?
Já jsem odchovaný Robertem Kiyosakim (americký podnikatel, mj. autor bestsellereru Bohatý táta, chudý táta – pozn.red.), takže pochopení cash-flow kvadrantu je pro mě základ. O tom, jak fungují peníze, jsem se naučil od Benjamina Grahama. Problémem českého vzdělávacího systému je, že škola neučí souvislosti. Vedeme děti k memorování, ne ke kreativitě.
Neučí se komunikovat, diskutovat a respektovat názor druhého. A to jsou přesně dovednosti, bez kterých se v reálném světě neobejdete.
Hodně mladých lidí má pocit, že investovat má smysl, až když člověk vydělává miliony. S jakou částkou a jakým nastavením mysli by měl začít student?
Prvoplánovým cílem není mít velký majetek. Mnohem důležitější je pochopit, jak peníze fungují, co se děje na akciových trzích, jak fungují měny, co je to diversifikace apod. To můžete trénovat i s prvními 1000 Kč. Když si to natrénujete na menších penězích, neuděláte potom velké chyby, když budete mít ty větší peníze. Je dobré si to v hlavě nastavit tak, že je to vlastně hra. Samozřejmě chcete vyhrát, ale neberte to zase tak vážně. Tedy myslím, že dobrou strategií je od 1000 Kč začít investovat, zkoušet, učit se z chyb, mít touhu zjistit, proč jste prodělali, a co jste měli udělat jinak a příště se tím řídit. Berte to jako zálibu, sport, hru. Já jsem svým synům založil investiční účet, když ještě nebyli plnoletí a bylo neskutečné pozorovat, jak se v tom našli.
Mám k tomu i jeden osobní příběh. Když můj mladší syn viděl, jak pracují investice a měl ještě pár tisícovek na účtu, tak si přál mobil. Ten původní měl přes šest let a pořád chodil s powerbankou a kabelem. Domluvili jsme se na rozumném rozpočtu za nový k narozeninám. On pak přišel, že by si vzal jen peníze na něj od nás, ty si dal na své portfolio a až ten jeho starý skutečně „umře“, tak si peníze z účtu vybere a ten nový mobil koupí. On tam ty peníze měl ještě další dva roky! A vždy hlásil, o kolik se mu peníze zhodnotily. Měl štěstí, byli jsme zrovna v růstové fázi trhů.
Vybudoval jste úspěšné firmy v online marketingu. Jak se díváte na dnešní příležitosti na internetu – je těžší začít dnes, nebo to bylo těžší v době vašich začátků?
Dnes je to opravdu trochu jiné, dříve jste museli prokázat profitabilitu, dnes vám “stačí” nápad a to, že ukážete, jak ho zrealizovat a přivést prvního zákazníka. Já to hodně zjednodušuji, ale chci popsat, kam se to posunulo. Dříve jste byl úspěšný, až když jste vydělával, dnes je to jinak. A příležitostí je hodně, zvlášť v době umělé inteligence.
Předal jste vedení svých firem a posunul se k roli investora. Jak člověk pozná ten správný moment, kdy má firmu, „své dítě“, svěřit někomu jinému a jít dál?
Je to těžké, hlavně kvůli egu. Přiznat si, že firmu brzdíte, je někdy umění. Pokud máte nastavené kontrolní mechanismy a firma plní cíle, je změna vedení správná pro všechny.
Podle čeho si vybíráte lidi do svých týmů nebo projekty, do kterých investujete? Hraje větší roli byznys plán, nebo „chemie“ a charakter člověka?
Netroufám si zde někomu radit, stále se to sám učím. Mě vždy nejvíce zajímal potenciál produktu nebo služby. Bohužel jsem stejnou energii nedával do poznání lidí, kteří za tím stojí. Na to si dávejte velký pozor. Sám jsem se mnohokrát spálil. Pokud je skvělý produkt, ale zakladatel evidentně škodí firmě už jen tím, že si není vědom svých nedostatků kvůli svému egu, pak s tím nic neuděláte. Je to velká škoda. Na chemii pozor! Lidé hrají své role a někteří je umí hrát hodně dlouho, a vy si to mnohdy bez tréninku, jak to poznat, ani neuvědomíte. Musíte lidi dostat do velkého diskomfortu, aby odhodili své „masky“. Takže na chemii nevěřím, věřím na prokazatelné hodnoty a etiku. Učím se být v poznávání lidí na práci bez emocí a jen dobře pozorovat.
V byznysu se chyby platí penězi. Vzpomenete si na jednu konkrétní chybu, která vás stála hodně, ale zpětně ji vnímáte jako tu nejlepší investici do svého vzdělání?
Jsou to jednoduché situace, například když porušíte své pravidlo diverzifikace v investování, investice se nevydaří a vy zaznamenáte větší ztrátu. Jednoduché poučení: NIKDY neporušovat pravidla, která se vám již osvědčila.
Co vás na dnešní nastupující generaci (účastnících Kamdu workshopů) nejvíc baví a v čem si myslíte, že mají oproti vaší generaci větší výhodu?
Mají mnohem lepší přístup k příležitostem. Zároveň to klade větší nároky na schopnost se rozhodovat a soustředit. Mladá generace je otevřenější a lépe formuluje své názory. Přeji jim, aby byli světoobčany a zároveň zůstali hrdí na svou zemi.
Jak v dnešním světě plném digitálního šumu a nekonečných možností udržujete pozornost na tom, co je skutečně důležité?
Je to pro mě dost těžké. Víc čtu knihy a snažím se omezovat sociální sítě. Sporty jako motorka nebo golf mi významně pomáhají s koncentrací.
Kolik a jaké hlavní chyby jste v životě udělal, především jako mladý člověk?
Příliš jsem měřil svůj úspěch přes peníze. Bohužel jsem se často porovnával s úspěšnějšími a bohatšími. Sice mě to hodně hnalo dopředu, ale zároveň to byl velmi skličující pocit. Neměl jsem se rád, pořád jsem na sobě viděl něco špatného. Ono to pak má vliv na vztahy s druhými, kdy jsem i na nich viděl samé chyby. Mějte se rádi, ale neztrácejte chuť se zlepšovat.
Jak jste se z těchto chyb poučil?
Hodně se věnuji sebevzdělávání. Chci být dobrý v rozpoznávání lidí, chci umět ve správnou chvíli udělat správné rozhodnutí a být maximálně zodpovědný. Jezdím každý rok na osmidenní intenzivní tréninky, kde toto vše pod dohledem mistrů trénuji. To mi neskutečně pomohlo a toto vzdělání stojí za mým současným i budoucím úspěchem.
Tým KAMDU
